O LEVANDULI
Není na světě mnoho bylin, které by člověku přinášely takový užitek a potěšení, jako levandule. A právě proto si získává naše srdce už po mnohá tisíciletí. O levanduli by se dalo psát dlouho. Je to opravdu všestranná a okouzlující bylina.
Historie této krásné, voňavé, léčivé a užitečné bylinky je známá už od starověku. Již staří Egypťané dobře znali její léčebné účinky a uměli z ní, na svou dobu složitými procesy extrahovat vonné silice, které používali nejen k výrobě léků, parfémů,masážních olejů,ale i k mumifikování těl zemřelých.
Omamnou vůni této magické byliny si zamilovali též v starém Řecku a odtud se její sláva šířila dále do Evropy. Pravděpodobně kolem roku 600 př.n.l. zdomácněla i ve Francii, kde je pěstována ve velkém dodnes. V současnosti mají francouzští pěstitelé velkou konkurenci v Bulharsku, kde se jí daří skvěle.
Levandulovou vůní se opájeli i obyvatelé starověkého Říma, kteří si přidávali levandulový olej do koupele a používali ho i k provonění vzduchu. Pravděpodobně od nich pochází jméno „lavare“ které používáme dodnes, v latině znamená „mýt se“. Krom toho byla levandule i oblíbenou přísadou do jídel, a vyžívala se jako zklidňující prostředek i jako repelent proti hmyzu.
Levandule je nejen krásná a obdařená výraznou a nezaměnitelnou vůní. Je to také bylina se širokou škálou relaxačních a léčivých vlastností. Užívat se dá vnitřně i zevně. Pomáhá léčit zažívací potíže, bolesti hlavy, bolesti v krku, popáleniny, ekzémy, akné i otevřené rány. Skvělou a hojně využívanou vlastností je fakt, že zrovna nevoní hmyzákům. Proto se dává do šatních skříní, postelí, či jinde v obydlích, kde zároveň osvěžuje vzduch. Jak už bylo zmíněno výše, používá se i v kuchyni. Uvaříte si z ní lahodný čaj (který pomáhá při migrénách) či odvar, tinktury, destilují se z ní oleje, její květy se dají i kandovat a cucat jako bonbóny, vyrábí se z ní lahodný levandulový sirup, který je uprostřed léta velmi osvěžující.
Levandulí je více než 40 odrůd, nejčastější barvou květu jsou samozřejmě odstíny fialové, ale častá je i bílá,či růžová barva. Nejznámější odrůdou je levandule lékařská (Lavandula angustifolia), která má sytě fialovou barvu květů, dá se využít v kosmetice, lékárenství i v kuchyni. Některé druhy jsou vhodné jen pro kosmetické účely, jako například Lavandula x intermedia „Grosso“. Další zajímavé jsou třeba korunovité levandule, nebo Levandule Lanta, zoubková a mnoho dalších.
Samotné pěstování levandule není vysloveně náročné. Má ráda suchou a propustnou (písčitou nebo štěrkovou) půdu. Miluje slunné a vzdušné stanoviště. V případě přívalových dešťů by měla být umístěna tak, aby voda měla možnost odtékat. Pěstovat lze ze semen, nebo vegetativně (řízkováním), či sazenice zakoupit u pěstitelů. Samotná sklizen probíhá v období červen – srpen. V ranních nebo večerních hodinách, kdy je nejvhodnější. Není příliš náchylná na choroby ,a i škůdci ze zvířecí říše se jí vyhýbají, přesto se může stát, že uhnije nebo chytne levandulovou plíseň. Když jsme levanduli vysazovali, pátralo se po informacích, jak moc levandule zajímá lesní a luční zvířátka. Všude se uvádí, že tuto aromatickou rostlinu zvířata nemají rády a vyhnou se jí, což však není stoprocentní, z vlastní zkušenosti víme, zajíci i srny se umí do keříků zakousnout….
